Můj porod

Ahoj,
já se tedy musím pisatelky plně zastat. První syn se mi narodil v r. 2002. O porodu doma ani o porodu v jakémkoliv jiném prostředí, než je porodnice, jsem vůbec neuvažovala. Chtěla jsem mít jistotu, že kolem mne budou odborníci, kteří v případě problému dokáží okamžitě zasáhnout a případné problémy vyřešit. Samozřejmě že mne předem nenapadlo, že existuje spousta komplikací, které ani lékař specialista - uznávaný odborník na špičkovém pracovišti, nedokáže včas odhalit.
Týden před porodem zněla zpráva "naléhá velká část plodu". Nenapsali např. temeno, zátylek, apod. Jen "velká část plodu". Po pár dnech od této kontroly jsem pociťovala slabé nebolestivé pravidelné kontrakce, byl to den, kdy jsem měla cestu na monitor. Na monitoru nebylo nic vidět, všechno fungovalo tak, jak mělo.
Po třech dnech odtekla v noci z neděle na pondělí voda, nebudu to pordlužovat - po menších peripetiích mne v pondělí večer přijali do porodnice na čekatelský pokoj. Tam jsem čekala den, dva... Každou chvíli mi dělali oxytocinové testy, pár kontrakcí, pak nic.. Někdo rozhodl, že mi ve středu ráno vyvolají porod. Dali mi vaginálně cosi a behem pěti minut jsem měla bolesti úplně šílené, ale i já jsem poznala, že to nejsou porodní bolesti. Byla to vleklá bolest bez jakýchkoliv kontrakcí.. Ta trvala až do 13:30, kdy mne vysvobodili. O tom později. Bolestí jsem ječela, ať udělají císaře, že tohle není normální. řvala jsem na ně, ať mi dají něco na bolest, prostě jsem byla úplně hysterická. Zavřeli mne samotnou do pokoje, dali mi kapat sedativa na nervy.. Já řvala bolestí dál, oni si dovřeli ještě svoje dveře... Po dvou hodinách přišla sestra, jestli je to lepší, ale já jsem byla v bezvědomí. Dali mne do vany, kde jsem se málem utopila. Nemohla jsem dosáhnout na zvonek.
Průběžně mne kontrolovali, vůbec jsem se neotvírala. Pak mne k poslednímu vyšetření před SC museli pomalu donést - násilně mne zespoda otevřeli a zistili nález "čelní poloha plodu". Během pěti minut byl kluk venku, já prý před narkózou ještě podepisovala nějaké papíry, ale to už si nepamatuji.
Po 24 h jsem se probrala, syn byl kříšený, měl nízké apgar skóre... Neurologický nález. Byl dlouhodobě neurologicky sledován. V jeho roce se mi naše pediatrička svěřila, že když ho viděla poprvé, myslela si, že se roku nedožije.
Nyní je zdravý, jen trošku hyperaktivní.
Nebýt alespoň této minimální péče zdravotnického personálu, které se nám dostalo, byli bychom oba mrtvi. Zajímavé je ještě to, že do zprávy mi napsali, že se jednalo o plánovanou SC a že jsem byla neukázněná nespolupracující rodička Dalším paradoxem je, že moje máma, když rodila mého bratra, měla podobný problém a taky skončila akutně na SC.
Nevěřím tomu, že by porodní asistentka doma dokázala diagnostikovat čelní polohu... Je to těžké i pro lékaře.