Ach ty porody

milé a vážené
četla jsem již něco málo diskuzí na rodince,ale poprvé jsem užasla, jak ženy dokážou být agresivní. Článek maminky, která se vypovídala ze svého zážitku, se zvrhl v ohnivou diskusi, kde a jak a proč rodit, a nakonec - kdo uráží a kdo je jak vzdělaný.
Za prvé, prosím, nechte každou ženu rozhodnout samotnou, kde jak a s kým rodit. Ta , co bude chtít rodit doma, si informace určitě sežene sama. A ta co něvěří, at si rodí v nemocnici. Když chce počít, taky ji nekecáte do toho a nepoučujete, kterou literaturu a studie má projít.
Někdo vnímá špatně nemocnice a lékaře, někdo má špátné zkušenosti nebo informace,někdo zase nevěří, že půjde vše hladce. Každému co jeho jest a pro největší pohodu rodičky je právě důležitý ten její pocit správného rozhodnutí.
Jiná věc je o nejnovějších poznatcích, ochotě personálu atd- situace a pohoda v porodnicích.
Chci říci, že o přístupu v nemocnicích jaký je dnes( a to i ten ne moc zdařilý) si mohly naše matky nechat zdát a přesto nás porodily. A řada z nich tvrdí, že to byl krásný zážitek. Děkujme, že se to někam vyvíjí. I dítě se léta učí být dospělým, věřím, že po prvních vlaštovkách se připojí i další personál a porodnice.
Já rodila, když tyhle novinky teprve přicházely, a zažila jsem obrovskou spokojenost, i když všechny vymoženosti dnešní doby byly jen ty, že jsem mohla mít partnera, byly jsme na hekárně jen dva páry, mohla jsem sestry obtěžovat svými dotazy, a fascinovalo mne, že se mnou mluví slušně a dokonce se na mne i usmějí. A to si nedělám legraci. To byla jedna z prvních vymožeností. Žádný porodní plán jsem neměla a musím říct, že bych ho nechtěla ani dnes, jelikož si nedokážu představit svůj porod jako zápis a přípravu na poradu. ( Pořád se zde mluví o přirozenosti a spontánosti. Podle vašich největších narážek, se otíráte o naprostou nepřipravenost dotyčné maminky ( div za to není kamenována- A připomeňte mi, kterák připravené byly rodičky při těch spontáních porodech kdysi??) I já z vašich diskuzí získávám zpětně pocit, že jsem byla úplně nedostatečně informována a proto také zcela nezodpovědná, měla bych se stydět, né?
Takže dámy, stáhněte kordy, pochopila jsem, že by to měly být stránky zaměřené na rady, ať už jsou erudované nebo životem získané. Máte-li pocit, že potřebujete duel a předvádět svou pravdu, hledejte jiné stránky. Děkuji Vám za dobré rady, ale nechte mne dál myslet samotnou. Nepředvádějte si tady peří. A nebo už opravdu se musíme těm mužským ve všem vyrovnat?
A toto není názor, ani rada, to je prosba. A pokud chce někdo diskutovat jestli je můj příspěvek stylistycky, či gramaticky správný, upozornuji, že se snažím psát rychle, něco překlepnu atd. a nejde mi v tuto chvíly o známku z Jazyka Českého.