Libiku mě to taky štvalo, když mi říkali maminko,

vždycky sem se chtěla zeptat: A jak dlouho si už pane doktore myslíte, že sem vaše matka? Měl by vědět moje jméno, je napsaný na posteli a má ho napsaný v papírech, radši ať ho ví, než aby si mě s někým spletl :o(. Ale stačilo by paní, já jim taky neříkám chlapče nebo děvenko. Já na tom nevidím nic tak hrozně těžkého, oslovovat někoho jménem, od toho jména jsou. Hele, manža je dr., ale tohle fakt nezkousnu.