Motivace je lepší než buzerace.

Mám podobné zkušenosti se synem, který se po roce a půl odmítal dál učit na kytaru. Hraní ho bavilo, ale nepadl si do oka s učitel, což jsme v té době podcenili. Další rok a půl ležela kytara v rohu a syn o ní nechtěl ani slyšet, pak jí znovu objevil a společně jsme našli kroužek - kytara k ohni, kde se děti učily písničky co se zpívají u táboráku. Od té doby nepustil kytaru z ruky. Nyní - 14 let je vášnivý hráč na el. kytaru opět navštěvuje ZUŠ a my si často myslíme, že už jiné slovo než ,,kytara" vyslovit ani neumí. V našem případě to chtělo trochu trpělivosti a pak vhodnou motivaci a syna už to chytlo samo.