Re: Spokojená lenost - nejlepší koníček

Lizzie, souhlasím s tebou.

"Pokud někdo leží šťastně na zádech srovnanej se sebou i s tím, že příznivěji většinová společnost hodnotí aktivní, tak vyhrál.“
Tak nic mně není bližšího :), ale já si to ve svém věku takzvaně můžu dovolit. U dětí bych byla s takovým názorem opatrná.

Ať je to póza nebo není, většina z nás ty složenky zaplatit musí. A přeci jen, s dobrým vzděláním si člověk snadněji najde práci, která ho bude bavit, ať už z něj nakonec bude doktor nebo uklízečka. Bez vzdělání jsou ty možnosti omezené a proto bych se bála, že mému totálně neambicióznímu dítěti nemusí to štěstí z nicnedělání celoživotně vydržet. A pokud se v mládí nenaučí, že když něco chci, tak musím trochu máknout, tak fakt nevím, jak bych mu to vysvětlovala ve třiceti...
Neříkám nutit, ale tak jak se píše v článku, pozitivně motivovat.