29.8.2008 9:41:35 Tatchud 29 let, syn 2roky+5měsíců
Hračky samy o sobě jsou jen na chvíli
Já prckovi vyrobil z kulatin takovou to klasickou "kozu" na houpačku, je na ní žebřík se skluzavkou a příprava na budoucí zavěšení lana na šplhání. Strávil jsem s tím poměrně dost času, protože nejsem tesař, v životě jsem to nedělal, jsem hroznej detailista a navíc jsem chtěl aby to pěkně stylově zapadalo do zahrady - všude dřevo s minimem plastu (ruší to jen bazén). Výsledek je takovej, že já jsem při výrobě tý opičárny strávil delší dobu, než doposud za roční hraní můj synátor. Ale jakmile přijedeme k někomu na návštěvu a tam mají něco podobnýho, tak dělá jak kdyby to v životě neviděl a pomalu se rve s dětma kdo tam bude dýl. Samotnýho a doma ho to tam zkrátka nebaví. A koupit mu zahradní domeček za pět a víc tisíc? Na dva týdny zábavy? To mu to stluču z planěk, bude mne to stát půl dne práce a dvacku za křebíky a s čistým svědomím to opuštěný po sezóně proženu kotlem.
Nekjlepší hračky jsou ty nejjednodušší - kostičky, plastové nádobí ukradené mámě z kuchyně apod. z toho se dá tvořit pokaždý něco jinýho. K čemu je štěkací pes za 1500,- který reaguje na 3 píšťalky pokaždý jinak? Jak dlouho to dítě může bavit? Je jeden z mnoha parádních taháků peněz z kapes rodičů (a hlavně rozněžnělých prarodičů), ale jinak to je jen další drahej krám do baráku u kterýho se ani nestačí vybít originál baterie a už nebude nikoho zajímat.
Stejně jako se dospělý nevydrží 3x týdně dívat na stále stejný film, tak ani děti nevydrží hrát si se stále stejnou jakkoli drahou hračkou, pokud to neumí nekonečný množství věcí (jako např. ty kostky nebo stavebnice).
Odpovědět