Hra v kuličky

Neviděli jsme, neslyšeli
na dlažbě v spleti spár.
Podkovák stačil zrezivělý
A kuliček jen pár.
Opojná byla jak víno,
Říkali jsme jí u nás gýno
A neptejte se proč.

Když těžké vozy, plné ledu,
I jiné náklady
A lidé na velocipedu
Jezdili za zády,
Na bobku, hrou tou zaujati,
Nepřestali jsme chvilku hráti,
A neptejte se proč.

Pro nic jsem tenkrát neměl oči
A byl jsem lakomý,
Když kuličku rozšlápl kočí,
Do breku bylo mi
A bedlivě jsem střežil příště
Nohy, jež přecházely hřiště,
A neptejte se proč.

V té hře se však zapomene
A hraješ o překot,
Vidíš jen boty zaprášené
A podrážky těch bot.
Když střevíček však v hru vkročil,
Přece jsem hlavu pootočil,
A neptejte se proč.