O dudlíku a o spinkání vůbec

DUDLÍK

Dudlíků jsme Martínkovi koupili pět.. Každý jiný: malý, větší, anatomický i obyčejný, ale všechny leží bez povšimnutí v hrníčku. Cucat dudlík uměl Martínek asi týden ve druhém měsíci a i tak ho raději plival ven. Nyní, když chceme Martínka uklidnit dudlíčkem, musí u něj někdo celou dobu být a dudlík mu v pusince přidržovat, jinak letí ven. Zřejmě by se vyplatil nějaký dudlík na gumičku dozadu kolem hlavy. Martínek dudlík necucá, ale s potěšením kouše do rozšířené části a příšerně slintá (nejen s dudlíkem v puse). Doufám, že alespoň na zuby bude kousání dobré.

SPINKÁNÍ

Míst na spaní vystřídal Martin na svůj věk už dost. Zpočátku spal přes den v košíku, v noci pak s mámou v posteli. Když mu začal být košík malý, postavil táta postýlku a Martínek v ní prospí první část noci. Budí se asi po 6 hodinách spánku a po nabaštění už zůstane s mámou a tátou na letišti. Musí mu připadat určitě strašně veliké (máme opravdu dost velkou postel -

190 krát 200). Poslední dobou přes den Martínek leží na zemi, kde má hrací deku. Na ní také spí.