Není nočník jako nočník

Můžeme se tedy jen dohadovat jak to vlastně s nočníkem bylo. Jedno je jisté - nočník až donedávna nepatřil jen dětem, ale hlavně dospělým. Byl uložen v ložnici, pod postelí nebo v truhle s dírou ve víku a puklicí. Pokud domácnost měla také venkovní "kadibudku", byl používán hlavně v noci. Jinak byl užíván celodenně a jeho obsah vyléván jednoduše z okna na ulici. Patřilo k dobrému mravu u toho zakřičet něco jako "Pozóóór vodááá", ale hospodyně většinou křičely a vylévaly zároveň a tak často docházelo k polití kolemjdoucích. Že to není nic z daleké historie svědčí třeba fakt, že za takové polití vylévaným nočníkem byl znamý herec Marlon Brando vyloučen z vojenské akademie. Asi se strefil zrovna na některého z učitelů.

Nočníky byly vyráběny nejčastěji z keramiky či později porcelánu, movitější rodiny měly nočníky z různých kovů, nevyjímaje ani stříbro a dokonce zlato. S nástupem splachovacích toalet, zhruba před 150 let začaly nočníky patřit více a více pouze dětem a dnes jsou z nich občas i malé technické vymoženosti, s melodiemi, vyhříváním či různými senzory. Ale ty už znáte asi samy.

Pro pobavení Vám nabízím ještě úryvek z písníčky ze staré Anglie a několik obrázků různých nočníků a jedné z prvních toaletních mís.