Péče o pokožku novorozence a kojence

Největší význam pro bezpečnou aplikaci zevních (kosmetických) prostředků má zvýšený nepoměr mezi plochou pokožky a tělesnou hmotností. Velmi snadno se tak mohou projevit toxické účinky látek aplikovaných na pokožku (vstřebané látky mohou dosáhnout až 5x vyšší koncentrace v těle dítěte než u dospělého člověka).

Péče o dětskou pokožku prošla četnými historickými a etnickými proměnami. Není ještě tak vzdálená doba, kdy bylo např. zavšivení dítěte považováno za zdraví prospěšný úkaz („krev sající vši vysávají nemoci“). Nově se diskutuje hypotéza vzestupu alergií v lidské populaci v důsledku přílišné hygieny.

Ihned po narození bývá kůže dítěte hladká. Vzápětí však dochází k jejímu fyziologickému olupování, které trvá dva dny, v extrémních případech i 3 týdny. Po tuto dobu je možné pokožku po vykoupání ošetřovat slunečnicovým nebo olivovým olejem. Důležitá je průběžná péče o plenkovou oblast (podrobněji níže).

Koupání a péče po koupeli

Koupat se dítě nemusí každý den, někdy stačí pouze omývat obličej, ruce a hýždě – místa zapářky. Teplota vody má být 36 – 37o C. K mytí je nejvhodnější dětské mýdlo s obsahem glycerinu. Pravidelně se doporučují mydlit jen místa vlhké zapářky, ruce, nohy a zadeček. Na celé tělo je možné použít mýdlo jen jednou týdně. Se stejnou frekvencí se myjí i vlásky, zpočátku jen mýdlem. Později, když jsou vlasy hustší, se již používá dětský šampon, který by neměl pálit a dráždit oči. Jako přísada do koupele nejsou vhodné pěny, protože kůži zbytečně vysušují. Olejové emulze se do koupele přidávají pouze u dětí se suchou a podrážděnou pokožkou. I tak je u těchto dětí nevhodný dlouhý pobyt ve vodě. Zvláštní pozornost je třeba věnovat chlorované vodě. Vysoká koncentrace chloru a zvýšená citlivost pokožky mohou vést k projevům dermatitidy. V takových případech lze používat speciální filtry na vodu nebo alespoň vodu převařujeme (chlor se odpařuje).

Zdravou kůži kojence není třeba po koupeli promazávat. Přesto jsou v oblibě četná mléka a krémy. Pokud jim neodoláme, je vhodné používat osvědčenou, lépe značkovou, kosmetiku, kde je garantována bezpečnost. Pokud je pokožka sušší nebo vykazuje známky jiného kožního postižení, je vhodné se poradit s dermatologem.

Plenková dermatitida

Speciální péči je třeba věnovat plenkové oblasti. Pod plenami vzniká specifické prostředí, ve kterém často dochází k tzv. plenkové dermatitidě. Jako základní faktor se zde uplatňuje vlhkost a tření, proto k postižení dochází hlavně u kojenců ve věku 9 až 12 měsíců, kdy už se více pohybují. Chemický vliv látek obsažených v moči a stolici má spíše druhotný význam. Enzymatickým štěpením močoviny vzniká čpavek, který zvyšuje kyselost kožního povrchu. V takovém prostředí se ve zvýšené míře uplatňují lipázy a proteázy (enzymy) ze stolice, které pak kůži dráždí. Stolice kojených dětí má více zásadité (opak kyselého) pH, proto mají menší sklon ke vzniku plenkové dermatitidy. V podrážděné kůži dochází snadněji k pomnožení kvasinek a bakterií, a tím ke zhoršování kožní nemoci. V současné době jsou výhodou jednorázové pleny s velmi dobrým sacím efektem. Rovněž navlhčené hygienické utěrky umožňují udržet pokožku nepodrážděnou, bez kvasinkové a bakteriální infekce. Kupodivu jsou používané kosmetické a syntetické materiály velmi dobře tolerovány, podráždění či dokonce alergie jsou spíše vzácností. I při používání kvalitních jednorázových plen se musí dítě přebalovat často a alespoň 1x i během noci. K omezení tření je nutné vybrat odpovídající velikost plenkových kalhotek. Jako ochranný krém zůstává nejvhodnější dětská mast s rybím tukem, která svou konzistencí vytváří na povrchu kůže jemný film, který minimalizuje kontakt kůže s močí a stolicí a rovněž omezuje tření. Vzhledem k riziku vdechnutí se upouští od používání zásypů. Pokud nedochází při pečlivém ošetřování ke zlepšení, může jít o infekci nebo jiné kožní onemocnění a je třeba konzultovat lékaře.

Ochrana proti venkovním vlivům

V zimním období je nutné myslet na ochranu obličeje proti mrazu. Před procházkou se musejí na obličej aplikovat masti nebo krémy na bázi voda v oleji, při teplotách kolem nuly je vhodný například tzv. Infadolan (vazelina s vitaminem A a D). Při teplotách pod minus 5o C by kojenci neměli chodit ven.

O pokožku dětí je potřeba pečovat i v létě, důležitá je ochrana před slunečním zářením (fotoprotekce). Obecně platí, že kojence nevystavujeme přímému slunci z několika důvodů: spáleniny, přehřívání organismu, prevence rakoviny kůže v dospělosti (basaliom, melanom), prevence předčasného stárnutí pokožky. Ochrannou „opalovací“ kosmetiku, tzv. sunscreeny doporučujeme používat až u dětí od 6 měsíců věku. Do té doby se kůže chrání před sluncem lehkým oděvem. Děti do 3 let věku by měly používat tzv. fyzikální sunscreeny. Ty obsahují pigmentové částice (např. oxid titaničitý nebo oxid zinečnatý), které blokují průchod slunečního světla. I u vodostálých krémů se musí jejich aplikace během dne několikrát opakovat.