Začínáme přikrmovat

Mateřské mléko totiž nezajistí dítěti dostatek energie, kterou bude při objevování světa potřebovat. Je také nutné dodávat dítěti vlákninu, a ani tou maminčino mlíčko neoplývá. Na druhé straně může příliš časné přikrmování vést k potravinovým alergiím a zbytečně se zatěžují i ledviny. Přečtěte si, jak přikrmovat správně.

Většina maminek začíná nahrazovat nejdřív polední jídlo, například mrkvovým nebo brokolicovým pyré. Zelenina se vaří v kojenecké vodě a pak se rozmixuje. Přechod na pevnou stravu by měl být plynulý. Maminka by měla krmení zahájit mateřským mlékem, pokračovat několika lžičkami jednodruhového zeleninového pyré a jídlo zakončit opět mateřským mlékem. Další dva dny by měla podávat stejnou zeleninu a zvyšovat její podíl na úkor mléka. Během tří dnů tak zjistí, jestli dítě netrpí alergií na danou zeleninu.

Malá lest

Může se stát, že dítěti nebude zelenina chutnat a bude ji odmítat. Není divu. Je zvyklé na chuť slaďoučkého mateřského mléka. A teď má jíst něco, co sladké vůbec není. Maminka proto může do hotového jídla ze začátku přidávat mateřské mléko a postupně jeho dávky snižovat. Pomůže také, pokud má pyré stejnou teplotu jako mateřské mléko. Děťátku se také líbí, když jí spolu s ostatními členy rodiny u stolu.

Pyré by mělo být dostatečně řídké, dítěti by se jinak mohlo špatně polykat. Ze stejného důvodu by mělo u jídla sedět. Mimino by si mělo samo určit, kolik jídla potřebuje. Strava zeleninou a ne ovocem, protože ovoce je sladké, dítě si na tuto chuť snadno zvykne a pak už nebude chtít zeleninu. Další jídla mohou být připravena z brambor, jablek, hrušek a dalších potravin. Postupně se do pyré přidává také bílé maso (kuřecí, králičí) nebo vařený žloutek.

Bezlepkové je lepší

Pokud dítěti už nestačí večerní dávka mateřského mléka, je načase začít vařit dětské bezlepkové kaše. Někteří odborníci radí lepek zařadit až od jednoho roku, jiní od půl roku věku. Lepek obsahuje pšenice, ječmen, žito, těstoviny, pečivo, sušenky nebo piškoty. Pro malé děti je těžce stravitelná i krupicová kaše. Bezlepkové jsou naopak kaše rýžové, pohankové, kukuřičné a jáhlové.

Dítě postupně, asi po měsíci, dostává stále hrubší stravu. Místo mixování se jídlo rozmačkává vidličkou nebo krájí na malé kousky. Maminky by také neměly zapomínat na pitný režim. Dokud je dítě kojeno a není horko nebo nemá teplotu, nepotřebuje další tekutiny. Ovšem od půl do jednoho roku by mělo vypít litr tekutin denně. Vhodný je neslazený čaj.

Netučné a nesladké

V osmém měsíci odborníci doporučují jednou týdně do jídelníčku zařadit libové vepřové a hovězí maso. Od devátého měsíce už dítě jí pevnou stravu k oběma svačinám, k obědu i k večeři. Od ukončeného desátého měsíce může dostat běžnou rodinnou stravu, která je ovšem netučná a nesladká. Dítě do jednoho roku vůbec nemá jíst čokoládu, zmrzlinu, majonézu, vaječný bílek, silný černý a zelený čaj, paštiky, oříšky, ryby, uzeniny nebo kakao. Není také vhodné mléko a mléčné výrobky, stačí kojení a umělá výživa. Jogurt se také podává až od jednoho roku. Počkat by maminky měly i s tvarohem. Obsahuje velké množství bílkovin, které zatěžují ledviny.

A co citrusy?

Kolem jednoho roku může maminka do stravy zařadit také citrusy a kiwi. Ty ale někdy vyvolávají alergické reakce. Je dobré vyzkoušet kousek ovoce a den počkat, jestli se něco nestane. Pokud ne, může dítě jíst ovoce ve větším množství. Ve druhém a třetím roce tolik neroste, jíst by proto mělo stejné množství jídla jako v jednom roce. Děti jsou v tomto období přirozeně štíhlé, neměly by se překrmovat. Není dobré jim často podávat smažená jídla. Do čtyř let nejsou vhodné oříšky a podobné potraviny, které by mohly vdechnout.

Dětská strava by měla být pestrá. Děti potřebují spoustu ovoce, zeleniny a složených sacharidů, které jsou v černém chlebu, těstovinách nebo rýži. Batolata by také měla mít pravidelný stravovací režim, ne jíst, kdy si sama vzpomenou.