Jak jsme zvítězili nad příkrmy

Zdravím všechny maminky nepapavých miminek. Chci se s Vámi podělit o své zkušenosti, protože když má dcera nechtěla jíst, všechny informace a zkušenosti jsem také hltala.

Naše Amelie se narodila sice jen o 3 týdny dřív, ale měla pouze 2,15kg a 44 cm. Ze začátku jsem hodně bojovala o kojení, vůbec se to nedařilo, ale zhruba po měsíci jsme se přes dokrmování mateřským mlékem stříkačkou dopracovaly k plnému kojení.

Dceru jsem tedy plně kojila do konce 6. měsíce a pak jsem se začala standardně pokoušet o příkrmy. Ovšem od první lžičky mrkvičky to nešlo. Dcera prostě neměla zájem. Abych to zkrátila.... Trvalo 4 měsíce než začala přijímat něco jiného než mateřské mléko. Veškeré pokusy o jídlo bojkotovala, buď neotvírala pusinku nebo když už ji otevřela, všechno vytlačila ven jazykem, prostě jídlo odmítala polykat. Objevilo se pár denních úspěchů, když třeba 3 dny jedla několik lžiček jogurtu, ovocné přesnídávky nebo kaše, pak opět odmítání.

Vyzkoušela jsem opravdu vše. Jídlo teplejší, studenější, tekutější, hustší, krmit ráno, večer, z lahve, několik různých lžiček, papání všechno možné, vařené, kupované, před kojením, po kojení, nechat vyhladovět... Ale dcera prostě neměla zájem. Když ji bylo cca 10 měsíců, začala se trochu o jídlo zajímat, ale spíš experimentálně, hrála si s ním. Tak jsem jí dávala kukuřičné křupky, kousek chleba, rohlíku, banánu, uvařenou mrkvičku a podobně. No a když začala tak po 3 týdnech ty křupky papat, začalo ji i ostatní jídlo víc zajímat. Nejdřív zvítězila večerní kaše, ze začátku malinké množství, ale časem se to zlepšovalo. Potom jí zachutnalo ovoce a jogurt, zelenina nejmíň. Taky bylo zrovna horko a dcera začala pít vodu, ale asi až ze čtvrtého hrníčku, musela si najít ten svůj.

Teď je Ameli skoro rok a zhruba před týdnem začala jako zázrakem papat všechno.

Takže prostě musel přijít její čas. Byla mateřskomléčný závislák a teď si přes den na mléko ani nevzpomene a kojím již jen večer a když chce v noci.

A ještě jeden důležitý fígl!!!!!

Přestože jsem nikdy nechtěla dceři pouštět pohádky a televizi, řekla bych, že mě zachránili Teletubbies. Ze začátku mi s krmením vždy někdo pomáhal, dcera jedla daleko líp, když ji někdo rozptyloval. Zapomněla na to, že vlastně nechce jíst:-) Ale když jsem byla sama a jídlo už bylo častěji, tak mi nezbývaly ruce na zábavu a vzala jsem za vděk DVD s Teletubbies. Zkoušeli jsme i Krtečka, ale pro takhle malé mimi jsou prostě Teletubbies jak dělaní. Teď se Ameli dívá, směje se a otvírá pusinku na jídlo jako špaček. To je něco, o čem se mi skoro 6 měsíců jen zdálo:-)

Takže maminky nepapavých miminek, nezoufejte, Vaše miminko papat začne, jen si potřebuje určit svůj čas. Stane se vlastně něco, když od 6 měsíců miminko nebude jíst příkrmy? Vždycky přemýšlím, jak to ta příroda s námi zamýšlela a představím si "pramatku" v jeskyni, jak od 6 měsíců cpe miminku kořínky a pečeného mamuta:-)) Mateřské mléko je to nejlepší, co pro miminko může být, tím přece nic nelze zkazit.

Za těch 6 měsíců pro mě byl asi nejhorší tlak okolí a občas mě přemáhalo nějaké hloupé vnitřní přesvědčení, že prostě jíst musí. Je pravda, že mě někdy mrzelo, když jsem viděla ostatní miminka, jak ukázkově papají a já často odpovídala na nechápavé otázky: "Ano, dcera opravdu v deseti měsících pije jen mateřské mléko." V tu chvíli se mě zmocnil pocit, že dělám něco špatně, že selhávám ve svým mateřských povinnostech, byla jsem frustrovaná z toho, že se již tak dlouho snažím, opravdu snažím, a stále nic.

Co tedy závěrem? Buďte TRPĚLIVÉ. Zkuste opravdu vyčkat na ten pravý čas. Počkat si, až bude mít miminko do jídla chuť. Nedělá Vám to naschvál. Ze zkušenosti vím, že pokud samo nebude chtít, tak papat nebude, jen mu jídlo zprotivíte. Jednou prostě papat začne a určitě to neprošvihnete :-)

Do té doby Vám přeji hodně trpělivosti a radosti z Vašeho sice nepapavého, ale přesto zcela jistě úžasného miminka.

Markéta a dnes už papavá Amelie