Dress code aneb Jak se obléknout do práce

Dress code bývá ve směrnicích firem popsán dost podrobně, často je zde zmíněno i letní oblečení a obutí. Obecně lze říci, že nejpřísnější pravidla platí v bankách a finančních institucích.

Pravidla pro oblékání zaměstnanců se liší podle povahy vykonávané práce. U většiny firem jsou tato pravidla popsána v interních směrnicích společnosti. Často se netýkají jen oblečení, ale i obuvi zaměstnanců. Hodně společností si například nepřeje, aby zaměstnanci nosili boty s volnou špičkou a patou. S tím souvisí i český nešvar - pantofle. Hlavně starší generace byla zvyklá mít pod stolem pantofle a po příchodu do práce se přezout. Pokud nemůžete celý den vydržet v obuvi, ve které jste přišli, doporučují firmy ve svých pravidlech jiné společenské boty, do kterých se můžete v práci přezout.

Džíny jen v pátek

V Hays Czech republic, tedy ve společnost, kde pracuji, se setkáváme s kandidáty, klienty i manažery různých firem. Proto máme přísná pravidla oblékání. V našich směrnicích je zmíněno, že bychom si měli zachovat reprezentativní ráz a dodržovat profesionální image společnosti: „Je žádoucí, aby všichni zaměstnanci volili formální typ oblečení (oblek, kostým nebo typově podobný druh oděvu). Uvedené platí pro všechny zaměstnance, automatickým předpokladem je to pak pro konzultanty, kteří vedou pohovor s uchazeči či jednají s klienty. V tom případě je formální vzhled nezbytnou nutností. Pátky jsme si určili jako dny, kdy zaměstnanci mohou do práce chodit v neformálním oblečení. Pokud je vzhled zaměstnance reprezentativní a upravený, může v pátek nosit, co uzná za vhodné. U pánského osazenstva očekáváme nošení košil či trik s límečkem.

Za reprezentativní oblečení nemůžeme označit: Džíny roztrhané nebo špinavé, kraťasy a šortky, plážové outfity, trička s nevhodnými potisky či ozdobami, mikrosukně a nepatřičně hluboké výstřihy. Nevhodné jsou rovněž topy na ramínka (či bez ramínek - nejsou-li doplněny nějakým dalším oděvem zakrývajícím ramena) či žabky. Má-li zaměstnanec tetování, mělo by zůstat zakryté.“

Každý pátek proto máme na dveřích kanceláře upozornění, že dnes máme Casual Friday. Pokud má však někdo ze zaměstnanců důležité jednání a schůzku s klientem, přizpůsobí svůj zevnějšek i v pátek.

Nejpřísnější jsou banky

Přísnější bývá dress code v bankách a finančních institucích. U mnoha jiných společností se vyžaduje dodržování pravidel oblékání, zejména u pracovníků, kteří přicházejí do styku s klienty či obchodními partnery, ale kupříkladu IT odborníci mají výjimku, protože často nejsou vidět nebo nejsou v kontaktu se zákazníky. Ovšem v bankách se mnohdy tyto výjimky nevztahují ani na IT oddělení. V jedné takové společnosti nesmí ani programátoři nosit vzorované, tedy ani proužkované košile, podle dress code musí být košile velmi světlé barvy. Pokud se pohybují před budovou, musí mít sako, a to i v létě.

Taková přísná pravidla by měla být zmíněna již uchazečům o zaměstnání, protože zejména pro programátory je toto velmi zásadní informace, se kterou se ne všichni vyrovnají.

Pokud se jdete ucházet o významnou zakázku, případně o zaměstnání, je doporučeno přizpůsobit vzhled tomuto okamžiku. Na takové setkání se doporučuje oblek, kravata, u dam kostýmek. Kandidát by měl být upraven (muž oholen, žena decentně nalíčena a učesána). Doporučuji i parfém, ne ale v takové míře, že se v místnosti bude špatně dýchat, spíše pro zachování svěžího pocitu a vzhledu.

Ne všichni pracujeme v kancelářích, je tedy pravděpodobné, že pokud se budeme ucházet o místo svářeče či prodavače, budou doporučení jiná, tolerantnější. Pro pracovníky ve výrobě platí zejména z bezpečnostních důvodů velmi přísné předpisy co do oblečení, obuvi, šperků a doplňků. Často je přesně popsáno, co zaměstnanec výroby může nebo nesmí nosit. Ideální je, pokud zaměstnanec vyfasuje pracovní oblečení, obuv a ochranné pomůcky. Zde musí být vždy boty s plnou špičkou - musíte je mít, i když třeba výrobou pouze procházíte a jste zaměstnancem jiného oddělení.

Co s tetováním?

Pravidla jsou jedna věc, realita jiná. Obecně vzato v řadě společností dodržování dress code nikdo moc nehlídá, pokud tedy nechodíte do práce oblečeni způsobem do očí bijícím. Tak se stává, že kvalita oblékání se pomalu snižuje. Sama bych označila za nejrizikovější letní měsíce. Ve chvíli, kdy panuje prázdninová nálada, je teplo, lidé se potí, snaží se oblékat co nejméně. To platí i o obutí, žabky a jiné pantofle jsou hit již několikáté léto a málokdo si uvědomuje, že původně se nosily hlavně na pláž.

S letními měsíci se objevuje i další nešvar. Tetování. Ve většině společností je doporučeno nechat tetování zakryto. Je třeba tedy myslet dopředu, kde se necháme tetovat. Bohužel právě zde se nejvíce ukazuje, že se směrnice až tak moc nedodržují. Často na nás tetování vykukuje z odhalených zad, případně beder, nártů či z oblasti nad kotníkem. Dosud jsem se nesetkala s tím, že by se s někým řešila nevhodnost jeho tetování. Může to být způsobeno i tím, že se tetovací móda objevuje i mezi manažery.

Zaregistrovala jsem postřehy od zaměstnanců německých společností, že u nich mají většinou přísnější pravidla oblékání zaměstnanců. Rozdílu si všímají především ve chvíli, kdy němečtí kolegové přijedou jednat do české firmy nebo když jedou Češi do zahraničí. Dalším postřehem ze zahraničí je, že i když mají tzv. Casual Friday, přijdou oblečeni formálněji než Češi.

Ani programátoři nesmí nosit vzorované, tedy ani proužkované košile, podle dress code musí být košile velmi světlé barvy. Pokud se pohybují před budovou, musí mít sako, a to i v létě. Dosud jsem se nesetkala s tím, že by se s někým řešila nevhodnost jeho tetování. Může to být způsobeno i tím, že se tetovací móda objevuje i mezi manažery.

Autorka je Senior Consultant, specialista v oblasti výběru IT pracovníků společnosti Hays Recruiting experts worldwide.