Diskuze : Zdraví : Antibiotika

Naprosto souhlasim, syn naprosto v pohodě co se tyce leku i lecby od malička - uzasne spolupracující dite i pres vsechny více ci mene invazivni zákroky, kterymi si od malička musel projit - velka nemocnost, často vysoke horečky, porucha imunity, Vvv ledviny, migreny, vysoky tlak, operace- tohle všechno stihnul do 7-mi let ... vzdycky si nechal vsechno vysvetlit, spolupracoval, lékaři nechápali...
Ja se dmula pýchou...
Mrnavka mi to ted dava sezrat - do 3,5 roku téměř nevysetritelna - dlužno tedy poznamenat, ze se na ni v roce veku podepsala dosti zásadně hospitalizace kvuli rotavirum a následně o mesic pozdeji dětska chira na Bulovce ....
Nicmene atb s ni byla moje noční mura, mela je 2x v živote (jsou ji 4 roky) a bylo to pokazdy sileny je do ni dostat. Nezabírá vysvětlování, pohádky, hlazeni, mazlení, vyhrožování. .. nic....ona se prostě sekne a konec. .. je beran, uplne cistej. ... syn je zas cista panna. .. a v tomhle to tedy na ne sedi presne!!
Ted poslední zážitek mam cerstvy se zavadenim atb vaginálne - bhzl zrejme diky ekzemu (jak ji svedil) si zanesla infekci do pochvy... to byl cisty horror - byla jsem pokazde zrala na panaka. Meli jsme zavadět 8-10 dni - dala jsem 8, pak uz to fakt neslo

MOje dítě polykalo prášky bez problémů- byly to takové ty malé, nějaká prevence na zuby. Pak to přestalo brát a muselo polykat atb. a nastal problém, protože to zapomnělo. Po uzdravení jsem tedy zakoupila nějaké malé tabletky něčeho - už nevím, jestli nějaký vitamín či stopový prvek. To šlo snadno, takže se to zase naučilo polykat. A pak už šly dobře i klasický léky, i když byly větší.

když bylo to období, kdy to nešlo, tak jsem prášek rozdrtila do rozblemcaného banánu nebo jahody. A udělala jsem to dost dopředu, aby se to dobře rozpustilo. A bylo to do většího množství, aby se hořkost v tom opravdu ztratila - třeba půl misky.

Co zkusit ten atb sirup, ale tak, že se smíchá třeba ten pomerančový brufenový se šťávou z pomeranče nebo ten jahodový paralenový s rozmixovanými jahodami?

Nebyla by dcerka přístupná tomu, že by si měla sama zkusit vymyslet, co by ji pomohlo tu nechuť obelstít nebo přemoct? Samozřejmě po vysvětlení, jak a proč je důležité léky užívat (to už určitě proběhlo). Taky bych jí dala najevo, že ji chápu, že je to pro ni nepříjemné, uznala bych, že to hnusně chutná atd. Prostě uznat její pocity a jejich opodstatnění.
Je schopná upřesnit, co ji na tom tak vadí? Zkusit jí pomoct to určit? (Chuť, velikost, tvar, zvedá se jí žaludek...) Pak by se líp vymýšlelo, jak na to "vyzrát". Zkusila bych to prostě řešit s ní společně, ne bojem nebo "oblafnutím".

Chodila jsem s autistickým synem denně na injekce. Není ani v 8 letech schopný pozřít tabletku ani sirup. Ty injekce kupodivu snášel úplně v pohodě.

To právě uvidím odpoledne. Ale jak ji znám, myslím, že paní doktorce všechno odkýve, ale když nebude Dr. přímo u polykání, tak to stejně nebude mít efekt. Ale samozřejmě zkusit se musí všechno.