Re: Fandíte metodám zdejších domarodek?

Nepsala jsem Božka, ani že je někdo špatný, ani že je to špatně.
Napsala jsem to, jak to vidím já. Speciálně pro tebe a jiné, co rády nečtou, jsem dodala do závorek, že toto je můj osobní názor.

Sama mám srovnání u svých dětí, kdy jedno mi prostě sebrali ("na pozorování"... leželo samo na chodbě ve vozíku, nikdo ho nepozoroval), a musela jsem dostat po 7 hodinách hysterický záchvat (nehraný, fakt mi to mohlo srdce urvat, že ho nemám u sebe), aby ho donesli. Druhé dítě jsem v těhotenství trochu odmítala, odmítlai po porodu a sama dala na novorozenecké, "abych se vyspala". A ano, ta "všeobjímající láska" se dostavila až po x měsících.
Třetí dítě, které jsem měla nepřetržitě u sebe, po 2 hodinách dala na chvíli, na šití, do náruče manželovi, tam to bylo hned. Prostě už vprůběhu porodu a okamžitě po něm jsem cítila, že TOHLE je absolutní láska.

Ne, není špatný, kdo to tam necítí. Já se taky nebičuju za to, co jsem se dopustila na prvních dvou dětech. Jen nestrkám hlavu do písku a nenazývám normálem, nemilovat své dítě, a je jedno jak dlouho. A doufám, že jsem to napravila, nebo ještě napravuju...