Tak my to máme jinak...

... děti mají pokojíček přímo vedle kuchyňo-jídelny ;-), dveře jsou pořád otevřené. Hrají si ve svém pokoji a částečně v kuchyni (přímo vedle pokojíčku) a předsíni před ní. V obýváku ne.

Není na tom ale nic divného či hrozného, jak tu někdo píše! Prostě obývák je u nás místnost na klidné činnosti jako čtení, povídání, poslouchání muziky (je tam i původně manželovo HiFi, i proto se tam nemůže běhat a dovádět), koukání na DVD či TV... Platí to pro všechny a děti to tak berou, úplně normálně.

To se přece dá dětem vysvětlit. Prostě co se dělá v kuchyni, co v koupelně... a co v obýváku. Proč ne?

A nepochopila jsem to s tím vlastním TV? K čemu by ho potřebovali? Vždyť buď si hrajou, nebo koukají (a s tím koukáním by se to stejně nemělo přehánět - naše děti koukají skoro jen na večerníček a občas na nějaké DVD), tak proč by při tom hraní (v jakémkoliv pokoji) potřebovali TV???