Jak jsem psala výše...

...my to máme jinak: Děti mají pokojíček přímo vedle kuchyňo-jídelny ;-), dveře jsou pořád otevřené. Hrají si ve svém pokoji a částečně v kuchyni (přímo vedle pokojíčku) a předsíni před ní. V obýváku ne.

Není na tom ale nic divného či hrozného, jak tu někdo píše! Prostě obývák je u nás místnost na klidné činnosti jako čtení, povídání, poslouchání muziky (je tam i původně manželovo HiFi, i proto se tam nemůže běhat a dovádět), koukání na DVD či TV... Platí to pro všechny a děti to tak berou, úplně normálně.

To se přece dá dětem vysvětlit. Prostě co se dělá v kuchyni, co v koupelně... a co v obýváku. Proč ne?

A nepochopila jsem to s tím vlastním TV? K čemu by ho potřebovali? Vždyť buď si hrajou, nebo koukají (a s tím koukáním by se to stejně nemělo přehánět - naše děti koukají skoro jen na večerníček a občas na nějaké DVD), tak proč by při tom hraní (v jakémkoliv pokoji) potřebovali TV???

Malování apod. by tam jakožto "kldiná činnost" teoreticky šlo dělat, ale na to je lepší kuchyňský stůl - u toho malého stolečku v obýváku to moc nejde, aspon ne pohodlně... - takže zase viz výše...