No, tu knizku neznam, nemuzu posoudit. Ale jinak je to jako u nas. Mam tri robatka, nejstarsimu je 4,5 a je to nervak, vztekloun, palicak a sef zemekoule. Jak neni po jeho, je zle. Snazim se to ignorovat, pokud neni surovej. Mladsimu je 2,5 a ten ma nekdy naladu poslouchat, tak mam zlaty deti, ale beda, jak chce taky velet, to se uz od rana ozyva z pokoje rev, hadky, starsi taha mladsiho za usi, mladsi zase starsiho pokouse. Vetsinou to nevydrzim, vlitnu tam a zarvu, pak je hodinu klid a jedeme nanovo. Uz se k jeceni zdatne pridava i 9mesicni dcerunka
Zkratka je u nas veselo, nekdy si rikam, ze mam doma milacky a nekdy uz v sest hodin vecer chodim s hadrem na palici a rikam si, jak je tohle mozny, ze to se snad deje jen u nas. Obvykle cim vic lidi okolo, jako treba navsteva, tim "lip". To jsou ty dny, kdy bych si prala se stat neviditelna
. Presto si ale rikam, ze maly jsou jen jednou a snazim si je uzivat i s tim revem okolo. Bohuzel to tolik nevadi mne ani mymu chlapovi, jako prababicce a dedovi, u kterych prechodne na pul roku bydlime, nez dostavime. Kvuli nim je to uz od rana, nekric, nelitej, nebus, babicka spi atd. Kolikrat mi prijde, ze cim vic je drezuruju, ale kvuli druhym, abych nemusela poslouchat vychovny rady, tim vic se rozjedou. No, stejne jsou to milacci a az mi jednou vyrostou, bude hodne becet
. TEn cas tak leti. Tak pevne nervy vsem, kdo maji doma neco podobnyho. Kdyz je nejhur, tak dorticek, cajicek a rikat si, ze jednou nam po tom bude smutno. ANEB jak rika moje prababicka MALE DETI SLAPOU PO KLINE, VELKE PO SRDCI
. Chytra teta promluvila