Re: Neustálá únava

Insulo,
moc ti rozumím, protože jsem si tímhle prošla taky a nejsem z toho ještě úplně venku. S tím neharmonickým vztahem a neustálou kritikou ze strany manžela to bohužel hodně souvisí (u mě). K tomu ta práce, podle sebe bych hádala, že víc tě unavuje to, že nevíš, co zas bude za nepříjemnosti ze strany kolegyně než to, že je to na noční.
Taky mě ničí takové ty vleklé problémy, které nemají moc řešení, protože lidi se nezmění. Když se děje něco opravdu závažného, obvykle nějak zafunguju.
K té zásobě životní energie - celkem tomu věřím. Já jsem hodně po tátovi a jeho mámě a ti byli akční tak do třiceti, pak to nějak ještě 10 let šlo a od čtyřicítky byli totálně bez energie, u táty se to trošku zlepšilo odchodem do důchodu, ale stejně pořád lpí na svém klidovém režimu. U mámy v rodině jsou všichni naopak celkem akční.
Já jsem bývala do třicítky až hyperaktivní, pak to skomíralo (jsem ráda, že mám jen jedno dítě) a teď jsem ráda, že nějak funguju