Afektivní záchvaty

Máte někdo zkušenost jak řešit? Naše dcera (2,5 roku) se narodila předčasně (27. týden), už před propuštěním neurolog poukázal, že je dráždivější. Fakt je, že už v inkubátoru kopala nohama a furt sebou mlela. Cvičili jsme Vojtu na srovnání vývoje a lehkou jednostrannost. Už v roce vše dohnala, vývoj šel dle tabulek, byla moc šikovná a tak nás vyřadili z rizikové poradny. Kolem dvou let se začala vztekat, když něco nebylo dle její představy. Ale přičítali jsme to době prvního vzdoru a sebeprosazování. Před 14 dny jsme byli na obvyklé dovolené se známými. Tam začala mít v noci záchvaty křiku a pláče, které později začala mít i během dne. Začínaly zcela náhle kvůli banalitám. Začala křičet, tlouct se do hlavy, bouchat hlavou o zem, pořád opakovala jedno slovo, pak už jen řvala a byla vzteklá a agresivní i na nás. Přešlo to až když jsme ji zaujali něčím jiným. Pak začne normálně mluvit. Tyto stavy v menší míře přetrvaly i po návratu. Doktorka i neuroložka se shodly, že se jedná o afektivní záchvaty. Jsme objednaní na EEG. Jinak je dcera zcela v pořádku, jen dost divoká, pořád běhá, skáče, sama se naučila kotrmelec, skáče snožmo do schodů. V poslední době se také hodně rozmluvila ve větách, vše ji zajímá, pořád se ptá: Co je to? Neumí sama vypnout. Jo, taky skoro nemluví, ale spíš volá nebo křičí, je hrozně akční. Potřebovala bych poradit, jak s ní jednat a rozvrhnout den, aby byla klidnější. Na neurologii nám k tomu nic neřekli, možná je to spíš dotaz na dětského psychologa? Nemáte s někým dobrou zkušenost v Brně? Nechci kolem toho dělat vědu, ale také bych to ráda řešila a hlavně jí pomohla. Včera vyváděla o půlnoci, v šest ráno znovu. Jsme pak všichni zničení, nevyspalí.