Re: Afektivní záchvaty

jo ještě, když se v noci budila, křečovitě mě držela abych nemohla odejít a jen jsem se hla, hned byla vzhůru. Neměla vůbec fázi hlubokého spánku, mozek nedokázal vypnout. Čím akčnější a nabitější měla den a byla spokojenější, tím horší noc nás čekala... byl to takový začarovaný kruh.
S usínáním večer problém neměla. Usla bez problémů, ale ta noc byla vždy šílená.

Teď když usíná, vůbec nevyžaduje, abych ji držela. Když na ni dám ruku, tak mi řekne, nemusíš mě držet, není tady žádnej pavouk (tak začaly její noční děsy - pavoukem vytetovaným na rameni známého)

Tento pátek poprvé za svůj život, spala celou noc.
Jinak se teď budí tak 1x-2x - většinou už spíš jen jednou a to na pití. Spí s plyšovou kočičkou. Já se včera po víc jak půl roce vrátila zpět do ložnice.

Držím palečky, je to o nervy, hlavně ji fyzicky netrestej, je to jak když ji nakopneš. Dej ji třeba se vyvztekat do pokoje,až se uklidní, tak ať přijde, a striktně trvat na tom, že nikdo se nebouchá.