Andy, jsi moc statecna! To se uklidni, bude lip, i kdyz to ted moc nevypada
Ja jsem se odstehovala od manzela pred dvema mesici, mam dva prcky dva roky a rok, tretiho neplanovaneho na ceste. Taky je mi smutno, casto jsem si ze zacatku opakovala, jak jsem si tak mohla pok**vit zivot. Myslela jsem, ze nas nic nerozdeli, prozili jsme toho spolu strasne moc, prosli kolikrat doslova peklem. V zari bychom oslavili deset let spolu, z toho tri jako manzele. Posledni dva roky byly zahul, dve malinke deti, vlastni business, zadny hlidani, financni problemy, me zdravotni problemy. Proste nas to semlelo :-( Moc jsem se tesila, ze v zari nastoupim nekam na par hodin do prace, az i mensi pujde na tri dopoledne do skolky. Pak jsem zjistila, ze jsem tehu a zas je vsechno v haji. Mam stesti, ze mi manzel pomaha, chodi za klukama kazde odpoledne a v sobotu si je bere na cely den. To je balzam. Si to ted snazim uzit, co to jde, za pul roku mi tu bude zase rvat novorozene a ja se desim, jak budu v noci zvladat tri male deti. Ti dva se furt v noci budi.
Andy, asi jsem ti moc nepomohla, vid? Jsem se tu aspon vykecala, je mi od vcerejska nejak vic smutno. Drz se holka, bude lip.
Sice jsi musela velice rychle dospet a zacit resit veci, ktere te pred par lety ani nenapadly, ale ono se ti to bude jednou hodit uvidis
Vsechno zle je pro neco dobre. Ja tomu verim a zatim se mi to vzdy potvrdilo. Jen ted proste nevidime, jake ma ten nahore s nami umysly
Kdyby jsi mela zajem, tak mi napis na mail, rada poznavam nove lidicky.