Re: Neshodneme se ve výchově

Haantje, holt je těžký se s chlapama domluvit. Já jsem tohle zrovna řešila dneska - rozdílný pohled na výchovu v některých případech. Starší dcera je dost vzdorovitá a vzteká se, neposlouchá. Já mám načteno plno knížek a stejně si nevím rady. Manžel zase "ví" svoje, jak se mají děti vychovávat - tedy tvrdá ruka a musí poslouchat. Já jsem právě začala číst "Respektovat a být respektován" a zrovna tam nacházím plno příkladů toho, co by se nemělo dělat a manžel dělá... Ale on má svojí hlavu, nějaké "psychology" nebere, není přístupný ani tomu, aby si to přečetl nebo nechal přečíst.

No nic. Myslím si, že to nijak nepřeháníš, když vezmeš dítě ráno na dospání do postele. A to říkám já, i když dcera spala vždycky jenom ve své postýlce. Je spavé dítě, vstávala v 9, v 10 hodin... Já sama bych se s ní v posteli nevyspala, mám ráda "svůj" prostor, ale kdyby mi měla vstávat takhle brzy, na dospání bych jí tam brala. Manžel je naštěstí v tomhle vstřícný, spíš on bere mimčo do postele, než se s ním uspávat někde mimo Na tvém místě bych navrhla manželovi, že může s dítětem v 5 hodin ráno vstát, když se mu nelíbí brát ho do postele, a ty si vklidu dospíš...

Co se týče pofoukání bolístky, taky v tom nevidím nic "divného". Nedávno jsem na podobnou věc narazila v nějaké "chytré" knížce, že je dobré vyjádřit dítěti "účast".