Re: Příbuzní domácí versus příbuzní víkendoví

jediná rada - snažit se o ničem nemluvit, nic na sebe a rodinu neříct, jen pozitiva a sociální jistoty, problémy přece žádný nemáme, my jsme v pohodě, hlídání nepotřebujeme, žehlit umím i se zlomenou rukou, vařit pochopitelně taky, co nezvládnu já, naučil se manžel, protože druhá směna po práci v noci je mu milejší než věčný zásahy babičky, takže se snažíme o to, aby o nás věděla co nejmíňa tím pádem toho co nejmíň mohla ventilovat.
že u víkendových vaří, žehlí, hlídá, chodí se dětma na proicházku, a u nás se to nestane? no aby jo, když už to od jisté doby opravdu nechceme

navíc když už si o pomoc řeknu (kdysi), tak nebyl čas, víkendoví měli přednost -(můžeš mi pohlídat děti ve středu? Zavolám víkendovým, jestli něco nebudou potřebovat.)- řekli byste si znovu?
dej mi ráno malýho, když to není dobře a dospi se. A ráno? - nechej mi ho tady, ale já jsem tak strašně unavená a nevyspaná (po dvoudenním hlídání včetně noci u víkendových) - za dvě hodiny jsem tu měla syna zpátky a do večera se babička neukázala. Bylo mi fakt blbě

a za dva dny dotaz - proč ty si nechceš nechat s ničím pomoct?