Re: Dítě vzdoruje otci

to já manželovi před synem neřeknu,že to přehnal,až bez něj. říkám mu,že tátu poslouchat musí stejně tak jako mě a že táta umí udělat to samé jako já taktéž a nevidím důvod,proč by ho měl tak zlobit každé ráno.
jsem vždy zavřená s malou v ložnici a tiše trpím,jak to dopadne a kdy řev ustane..no ustane tehdy,až odejdou z bytu.

ty kapky dnes byla vyjímka,že jsem přišla,protože to už se nedalo poslouchat. jinak vždy řeknu,že když je tu s ním táta,dá to táta. ale dnes to fakt nešlo,manžel ho seřval dost drsně a syn z toho byl totálně vyřízený¨,to se vážně nedalo poslouchat..

a ty výbuchy manžela jsou poslední dobou neustálé,řekla bych DOST NEPŘIMĚŘENÉ tomu,co syn udělá . i tchýně mu to x-krát řekla,proč na něj takto řve,že to není přece nutné a to že nás vidí hodně málo!!

důslední jsme,ale i tak je to naprd. syn ví,že jsou hranice a pak je zle,ale je mu to fuk-konkrétně s tátou,tam se prostě nepoučí,jinak ano.
nějaký zákaz od táty ho prostě absolutně nenakopne,aby poslouchal a i já s tím souhlasím, stojím při něm,to je jasné. obrečí to,ale zlobí dál druhý den stejně.

jinak to,nechat je samotné nehrozí.to je max. tak na dvě,tři hodiny a je to v pohodě,ano. ale to je když jsou někde venku a řádí,to vím,že zvládnou v pohodě.někde na výletě nebo na chatě. ale takový klasický den doma se vším všudy bez mámy fakt nehrozí. když už to bylo možné,že jsem byla na rizikovém v nemocnici,tak samozřejmě tatínek neměl čas a syn musel k babičce a byl zoufalý po dvou dnech,protože u babiček nebývá a tátu viděl vždy tak hodinku a to ne ještě denně,protože bydlí dál od nás.obě pracují a nemají čas a na víkendy mají čas akorát tak na druhá vnoučata,ale to je jiná věc.

díky moc za rady a názory.