Re: Panický strach z usínání o samotě

to má většina dětí a věřím, že i děti tvých kamarádek plakaly než se usínat samy naučily. Když je dítě zvyklé usínat s někým, je pro něj těžké najednout usínat samo. Určitě to nesouvisí s porodem. Máš dvě možnosti - buď budeš chodit spát s ní a čekat než usne, časem se odbourá, klidně ale může vyžadovat do šesti let. Nebo ji naučíš usínat samotnou - teď, za rok, za dva, jak to budeš cítit. Položíš do postýlky, třeba i přečteš pohádku a pak pohladit a odejít. Dítě pláče, tak za pět minut (já tak dlouho ale nevydržela) přijdeš, zase položíš. A tak dál. Dítě pochopí, že teď už se spí, pláč nepomůže - když se vracíš, abys děcko znova položila, nemluv a vše udělej rychle. Je nepříjemné, že dítě většinou fakt hrozně řve, člověk musí být odhodlaný. Ale nemusíš se do toho nutit hned. Jestli už nespí v dětské postýlce, tak je to složitější, protože dítě utíká z postele.
Syn usíná sám tak od roka, on totiž nebyl schopen usnout ani se mnou v posteli, ani u kojení, prostě jinak to nešlo. Teď je to pohoda.