Re: Systém vzdělávání dětí na ZŠ

U nás je každý dítě jinde a troufám si tvrdit, že když nezvládne učivo nižší úrovně, nepostoupí do další, takže asi zhruba ten Tvůj model. Až na to, že jestli jsme to dobře pochopila, bavíte se tu stejně o skupinkách dětí různých úrovní a ty děti jsou na různých úrovních v různých oblastech, navíc pokroky dělaj různě - někdo se vyvíjí průběžně, někdo ve skocích... takže už jakákoli myšlenka skupinkování mi přijde zcestná.
Zatím jediný známý funkční řešení jsou individuální plány a různorodá činnost ve věkově smíšený skupině. Ale třeba se dočkáme dne, kdy někdo vymyslí něco chytřejšího

Nevýhody: rodičům naprosto nevadí, když je dítě v něčem napřed, ale těžko snášejí, když je v něčem pozadu. A to i když dítě bude třeba ve třech předmětech napřed a pozadu jen v jednom, takže celkový skóre je vlastně furt v plusu.
Ono to dítě se dál nedostalo ne proto, že by mělo volnost, nábrž proto, že na víc opravdu nemá.
Ale z nějakýho důvodu většina rodičů líp snese, když dítě postupuje dál, ačkoli látce nerozumí (neboli má v sešitě vyplněno něco, co sice vůbec nechápe, ale pro rodiče se jakoby něco děje a vůbec neva, že to je naprosto neefektivní a že ten čas by se dal využít k něčemu užitečnějšímu - např. k upevňování látky, kterou je dítě na svý úrovni schopno zvládnout).
Netrvala bych na jedničkách, myslim, že dvojky jsou taky v poho (pokud se teda vůbec bavíme o známkách).

Jinak místo těch brigád, co tu zazněly - já bych vůbec neviděla problém v tom, kdyby někdo dělal základku 8 let a někdo 10. Ale většina lidí je soutěživých a dali by to těm desetileťákum sežrat. Chtěli by se srovnávat, takže by se soutěž "kdo nasbíral víc jedniček" přeměnila na soutěž "kdo stihne vystudovat rychleji a kdo je pomalej".