Re: Knížky o vztazích mezi rodiči a jejich dospělými dětmi

Mirko, cílem není ani tak to, abych JÁ si to dovedla představit (máš pravdu, nedovedu).

Ptám se kvůli tomu, že už jsem často byla svědkem toho, že někdo viděl jen jediné možné řešení v okamžiku, kdy jich bylo možných více, a kvůli tomu, že Tě to řešení evidentně deptá.

Tak se jen ptám, jestli je to SKUTEČNĚ jediné možné řešení.

A také jsem velmi skeptická k tomu, že by bylo možné někomu dát knížku a doufat, že se na jejím základě změní. Změnit se člověk může jen tehdy, chce-li to sám a pokud k tomu nějak "uzrál". Jinak to nevidím ani párem volů.

Co ale naopak vidím jako možné (ač neříkám, že lehké), je změnit SVŮJ VLASTNÍ postoj k celé věci.

Podívej - já jsem se Tě před chvílí zeptala, jestli to řešení, které vidíš, je jediné možné. Ty jsi mi celkem v klidu odpověděla, že podle Tvého názoru ano a že to máš promyšlené.

Přes tohle prostě nejede vlak (tedy pokud Ty sama nebudeš chtít), pro mě je to neprůstřelné. A vcelku se do toho ani neodvážím moc šťourat a vezmu jako bernou minci, že víš, co děláš.

Proč takto nedokážeš jednat i se svou matkou? Pokud Ty něco děláš, máš k tomu navíc podporu manžela (to je VELMI důležité až zásadní ) a společně dospějete k nějakému závěru, jak je možné, že Tě názor matky tolik rozhodí?