Re: Stěhování, ač chtěné a vytoužené, je prostě stres. Nebo ne?

ja snasela stehovani dobre dokud slo sbalit za chvili pet svestek a jit. celkem nic jsme nemeli, byt byl pro nas vlastne nocleharna, odchazeli jsme v osm, vraceli se o pulnoci, vikendy jsme tam stravili tak ctyri do roka. to pak clovek k tomu bytu ani nema vztah. ale kdyz jsme se pred uz skoro dvema lety stehovali z bytu kde se nam "narodily" dve deti, ja tam stravila nekolik let na materske, znala jsem z courani s kocarem kazdy sutr v okoli, mela kamarady mezi sousedy, v byte travila hromady casu...tak pak to stehovani bylo tezky byt jsme si hodne polepsili. uprimne, smirila jsem se s tim asi az letos v lete kdyz uz naplno fungovala zahrada a proti bytu to bylo opravdu bezvadny.