Re: Bydlení u hřbitova
Můj syn odmítal spát ve svém pokoji, protože tam prý za ním chodí nějaký pán - říkal, že chodí přímo do pokoje, k jeho posteli a syn se ho bál.
Bylo to nějakou dobu po tom, co jsme se nastěhovali. Já sama mám pocit, že chodbě před ložnicí někdo stojí /nikoho nevidím, ale cítím/, ale do ložnice nikdo nevkročil, ani jsem nikoho necítila u dětí v pokoji - jen na té chodbě. Nemohu spát bez toho, aby byly zavřené dveře na chodbu, při otevřených nemůžu spát.
Ale syn se těch nočních vidin zbavil, už nic neříká a ve svém pokoji spí, ale něco tam bude, protože když si může vybrat, spí v ložnici a nebo v dceřině pokoji.
Odpovědět