Re: Bydlení u hřbitova

U nás to otvírání a zavírání dveří, kroky, vyděšení psi, to bylo pořád... Jenže my jsme to už přijali jako fakt, že tam pořád někdo courá. Nepomohlo nic, bodláky, rozmarýn, sůl, vykuřování... jestli se tam někdo nastěhuje, tak si užije.
Jednou tam sama spala naše známá, která na tyhle věci opravdu nevěří a v pět ráno mi volala, že je na ulici, že tam spát nebude, jak se můžeme nezbláznit, když v tom bytě v noci pořád někdo chodí a dívá se na ni. A to mi tenkrát bratr tvrdil, že už to tam není tak zlý.