Re: Bydlení u hřbitova

Jééé, já bydlela od svých devíti let vedle hřbitova, jak píšeš, plot zahrady tvořila kamenná zídka hřbitova. Bylo to naprosto normální. Jsem věřící člověk, takže mám otázky ohledně smrti v sobě vyřešené od mala, takže možná i proto. Jinak právě dnes jsem vzpomínala, jak jednou v obci hlásili rozhlasem: Vážení občené, prosíme toho, komu utekli kozy, které ožíraly hrobní výzdobu, aby si je vyzvedl tam a tam. To byly naše kozy.
A taky vím, že třeba jsem neměla na první září v devítce květiny pro prvňáčky, jak bylo zvykem, neměli to i jiní, no a tak....... A taky jsme si jako malá s kamarády parkrát hráli na schovku za hroby. No nic, raději mlčím, ať mne tu někdo neukamenuje Zkrátka chci říct, že nám vůbec nepřišlo divné bydlet u hřbitova. A hned vedle hřbitova byla základní škola. Takže tak
SOusedství tedy bylo naprosto klidné, pokud se od kostela netáhlo při pohřbu procesí, to jsme museli přestat pracovat nebo běhat po venku a počkat, až se to skončí. A taky zajistit rychle psa atd. aby.... Jejej, to byly časy bydlet vedle hřbitova. I když mnohem raději teď mám, že jsme bez sousedů ať živých nebo mrtvých