Tak si zase připadám spíše jako krotitel divé zvěře než milující matka
Moje 18ti měsíční dcera má asi vzteklinu. Poslední dobou je fakt děsivá. omlouvá jí jenom fakt, že jí rostou stoličky a tak není ve své kůži, ale stejně. Asi u ní začal první vzdor
Nenenene a ne je na dením pořádku prakticky pořád. Když není po jejím práskne sebou v lepším případě o zem. Před pár dny si zkoušela ze vzteku i trhat vlasy, ale zjistila asi, že to na mě neplatí a jí to bolí, tak s tím přestala, začala však agresi používat na nás. Kope, štípe, tahá za vlasy a hlavně hrozně kouše
, to je pro mě asi to nejhorší. Občas se dokonce příjde jako andílek pomazlit a ve vteřině je z ní kousavý pitbul
Občas mám i strach, když se ke mě blíží, že to zase bude bolet...
Absolutně nevím jak na ní, nic nepomáhá, odvést pozornost, domluva (chápe, že mamí auí, jak říká, ale klidně jde a kousne vedle
), párkrát dostala i přes pusu, když to fakt bolelo a ulítla mi ruka
Všichni mě uklidňují, že jí to přejde (nevím první dcera tohle nedělala), pouze ségra přišla s děsivým případem své známé, která chodila fakt šíleně pokousaná od dcery, nic nepomáhalo až jednou, když už to na mámu bylo moc, tak dceru taky kousla a od té doby má prý klid
To mi ale připadá fakt děsivé...
Přeci nebudu kousat vlastní dceru