Re: Jak naučit roční dítě jíst domácí jídlo a nezbláznit se?

Gaisso, tam jde spíš o celkový přístup. Např. při tom výčtu alergií co dvojčata mají (jsou na tom cca stejně oba) prostě nejde netrefit to, nač jsou alergičtí. Tzn. ono to může vypadat jako "zlobení", odmítání všeho - ale odmítání právem . Ty děti se velmi rychle naučí, že po něčem jim je zle a to pak prostě nejedí i kdyby měly zkolabovat. Popř. u nás jedí za cenu zvracení, strachu z jídla, bolení břicha. Tzn. u malých dětí je hrozně těžké odlišit kdy je to opravdu rozmar a kdy to dítě má nějaký závažný důvod, který se ale rodiči jinak navenek neprojevuje a dítě ho nedokáže srozumitelně sdělit. Člověk by si pak měl položit několik otázek jako - netýká se to odmítání nějaké užší skupiny jídel? Nemáme v širší rodině jakoukoli alergii? Nevyskytují se průjmy/zácpa? Netrpí dítě na plynatost, neublinkává i ve vyšším věku, popř. neublinkává opravdu přespříliš už jako miminko? Když to jídlo náhodou pozře, nemá po něm trávicí potíže? Jasně že když cosi něco jí denně a pak jednou nemá chuť, tak je to asi případ na to "tak už to nechej a běž spinkat ohladu". Ale jinak - tuhle metodu vyhladovění zkoušeli i lékaři, než pak vytáhli na druhorozeného asi tak 7 diagnoz včetně GER a poruchy příjmu potravy, intolerance mléka... Ale ten se z toho cca do 2 let dostal . Dvojky sice jedí, ale zvrací a o jejich pozitivnímu "naladění" k jídlu se hovořit nedá . I když aspoň u 1 se to už na přísné dietě zlepšuje .