Re: Šikana – její řešení a prevence ve škole

Zlatuno - jakmile jsem zjistila šikanu, dcera už do té původní školy nešla. Zpočátku se nevyspala bez léků, pak když pochopila, že tam nebude už muset, zklidnila se. 3 měsíce jsem ji vyučovala sama doma a pak už šla do nové školy. Ale je fakt, že k psycholožce chodila snad měsíc denně plus kolektivní terapie a pak rok 1x týdně, zpočátku jsem ji musela neustále doprovázet a pak už to zvládla sama. Je fakt, že v podstatě na pokyn učitelky ji napadli z bývalé školy, když šli okolo ní, ale že přišla hned domů, agresora jsem si našla, ona mu musela facky vrátit /no není to výchovný, vím/ a seřvala jsem ho na 3 doby, že se mi pak vyhýbal obloukem. Psycholožka říkala, že nesmíme před ní nic skrývat, veškerý postupy že musí dcera odsouhlasit, musí být odkryté karty aby pochopila a získala jistotu, že my rodiče ji nenecháme a budeme bránit a že se na nás může vždy a s čímkoli obrátit. Bylo to hrozný období, i pak, jakmile se zdržela, začala jsem panikařit, co se děje, sledovala jsem jak ostříž její chování...... Pak jsem chodila na terapii i já, jednak mě to totálně zničilo a jednak jsem měla strach, že ji svým strachem udusím a nebude to k ničemu dobrýmu.