Re: Šikana – její řešení a prevence ve škole

Gertruda: nejhorší byla ta bezmoc. Prostě si se mnou každý mohl dělat co chtěl, neměl jsem nikde zastání, doma mi ze začátku vůbec nevěřili, šikanovaly mě ze začátku tři holky, premiantky, hrozně "kamarádské a hodné slečny, které by mouše neublížily". Všechno se to svedlo na to, že nevydržím trocha dětského pošťuchování, že si to moc beru /denně rozkopaná taška po třídě, ukradené nebo počmárané učebnice, rozpíchaná záda od kružítek, odpadkový koš v tašce, boty v šatně věčně naplněné nějakým smetím, oblečení v šatně postříkané slzným plynem nebo počmárané fixama, denně hra na fackovacího panáka, výsměšné poznámky na mé rodiče, vymýšlení různých přezdívek pro mě, svalování jakékoliv viny na mě, jednou mě dokonce obvinili že jsem jedné z těch agresorek ukradl peníze, "svědků" bylo asi 10 že sem to udělal/ z kluka, který měl samé jedničky byl najednou člověk na propadnutí, nejlepší moje známka byla 3jka...podle učitelů jsem se hrozně zhoršil, byl jsem nesoustředěný, samotářský, divný...největší čočku jsem dostával na tělocviku, protože mi moc nešel, tělocvikář si do mě každou hodinu neopomněl rejpnout...prostě fackovací panák...chodili mě mlátit i o rok dva mladší kluci, školní hračka :)) a pak člověk očekává nějaké vysvobození, nějakou pomoc a potrestání viníků a místo toho se dozví, že si za to mohl sám, že si to všecko vymyslel, že si všecko zveličil a aby opustil školu, neboť je problémový! Tohle byla školní spravedlnost...