Re: Spravedlnost při péči o stárnoucí rodiče
tak máma se starala o umírající babičku s tetou tak nějak na půl. Děda pak žil u mamky tak péče(moc nepotřeboval) byla víc na mamce.Nemyslim že by to vůbec nějak s tetou řešily.Máma to brala prostě jako normální věc.
Táta ten dojížděl za babičkou druhou babičkou.Měl to o pár kiláků blíž než strejda..Tam to moc vyrovnaný nebylo a hlavně v době kdy táta těžce onemocněl mě to štvalo.
Za tátou jsem jezdila víc já než brácha, ale ten zas pracuje i o víkendech.Takže jsme to brala jako samozřejmost.
O mamku se jednou asi víc budu starat já páč snáma bude bydlet.Předpokládám že brácha mi bude pomáhat dle svých možností.O tchánovce se asi taky jednou budem muset postarat my páč švagrová se švagrem jsou vyčůránci a nemyslim že by s enějak měli k pomoci bližnímu.Asi mi to bude jedno.Prostě nějak to budem jednou muset vyřešit a určitě je nikde nencháme v nouzi bez pomoci.My budem žít s tim že jsme rodičům pomohli, ti co se nezapojí tak s pocitem že s nima nebyli. já bych s tim žít nemohla.
Odpovědět