Re: 19měsíční odmítá syrové ovoce - stačí přesnídávky?

synek mi také přestal jíst ovoce - jakékoli - cca od dvou let si sám od sebe nevzal, kousnul si, jen když jsem mu nabídla, na 2 a1/4 roce (po radě psychologa nenutit) přestal jíst veškré ovoce, komplet veškeré pečivo, vařenou zeleninu... no prostě skoro vše. Do té doby jedl ne úplně dobře, ale snědl, co jsem mu dala, občas sice s protesty, nicméně snědl.
Vydržela jsem "nenutit" asi 4 měsíce, ale když se jeho jídelníček smrskl na kukuřičné křupky, syrovou okurku, papriku a sem tam kousek masa k obědu + UM (to bylo opravdu celé jeho jídlo po řadu dní, kdy nebyl nucen do jídla) při dost velkém energetickém výdeji a celkem krátkému spálu (nikdy nebyl spáč).

Potřebovala jsem hlavně, aby byl schopen ve školce (šel v čerstvých 3 letech a já do práce na plný úvazek) sníst alespoň něco - no cca 2 roky byl často celý den na suchém chlebu a vodě. Prostě se podíval, ochutnat nechtěl, takže nejedl...

Začala jsem opět "nutit", tedy předložit mu jídlo a trvat na tom, aby alespoň pár lžiček ochutnal.... Upřímně, byl to docela boj (hlavně psychicky pro mne) ale teď, kdy je mu 6,5 roku, má už jídelníček vcelku slušný a i ve školce je schopen sníst alespoň občas celý oběd.

Zlomit ho u ovoce dalo největší práci. Opravdu jsem chtěla, aby moje dítě jedlo ovoce- nemyslím si, že je v pořádku, když je člověk není (kupř. můj bratr ovoce a zeleninu nejí od miminka, on měl ale až do puberty atopák jak hrom) - Synek nakonec na milost jako první přijal kompotované broskve a mandariky, poté čerstvou hrušku, za spoustu měsíců třešně, pak maliny, pak jablko, loni hroznové víno a lesní jahody - zahradní, veliké ale ne (mezi každou potravinou je spousta měsíců pauza - i 6-10, přitom jako maličký bez problémů tohle všechno jedl - včetně rybízu, angreštu a josty).
Jediné co vždy dobrovoně a rád jedl byl vodní meloun - což je ale vlastně zelenina.

Moje dítě ale dodnes nesnese vařenou zeleninu na kousky - takže ji do omáček, které často vařím, maskuji -mixuji. Nicméně syrovou zeleninu vždycky mělo moc rádo a jedlo - jediná věc, kterou prozatím nemá zájem ochutnat je syrové rajče. Jinak schroupe i zelný list.

Dnes jsme měli kupříkladu další naučnou fázi - a to podušenou brokolici (mmch výbornou, dělám zeleninu tak, aby křupkala a chutnala jako zelenina, ne takové rozvařené hnusné srajdy bez chuti)... no trvalo to celé 3/4 hodiny - z toho se na 3 pidikousíčky (1 růžičku a 2 části stonku) díval 25 minut na svém talíři, kde to měl přiložené k obědu (br.kaši a přírodnímu vepř.řízku) a dalších 20 minut trvalo, než si za mého vyprávění, jak to chutná, smlouvání, že to neochutná a nakonec jeho výběru broklicové minirůžičky tuto dal do úst, vcelku spolkl jako prášek (i když jsem byli domluveni, že ji alespoň 2x skousne) a zapil 1/2 sklenicí vody. Pak povída - no, chutná to vcelku dobře...fakt jsem se neudržela a začala se smát.
Nicméně na další kousek už se přesvědčit nedal.
To ho čeká zítra - chudák, ještě to neví.
Musím ale kout železo, dokud je žhavé - tedy si snad aspoň trošku tu chuť pamatuje.
Jak bych udělala vícedenní pauzu, začínala bych od začátku.

Mmch pozor - on není rozmazlený, ani zmlsaný - to je naprosto jiná kategorie - to je dítě, které pije jen čistou vodu, nebo max slabý ovocný čaj (ne červený), šťávy, limonády, sladká pití mu nechutnají, taktéž žádné pochutiny typu koblížků, buchet, koláčů, zákusků, nic takového. Dorty jen ty, co dělám já, nejí hranolky, opečené brambory, dětské cereálie mu také nechutnají, ani nutela, ani rozličné sladé kupované sušenky (jí občas jen tatranku, polomáčené a opavia sušenky, a fitness cereálie ale jen classic).... NO prostě případ!
Za oblíbenou pochotku k večeři považuje opečený lámankový chleba/teplé rozpečen bagetky+mističku rozmraženého hrášku+sklenici vody, event. domácí bramborové knedlíky s vajíčkem+mistička kompotovaných broskví, nebo topinka z topinkovače potřená rozpuštěným sádlem a česnekem. To neodmítne nikdy.

Nicméně dodnes nejsme na stejném jídelníčku, který vcelku ochotně konzumoval před radou "nenutit".

Takže radu nemám - každé dítko je jiné a na každé platí něco jiného. Některé děti se rozjí ve školce (to naše tedy ne), některé prý až ve škole a některé - obzvláště kluci, až v pubertě (taky máme jeden takový případ mezi známými)....
chjo....
Ale to má za to, že jsem vždycky odsuzovala, když děti nejedli to, či ono...