Re: Předpřítomný a předminulý čas

tak jestli to máš na test, sleduj hlavně podobu určení času které se v dané větě vyskytuje. Protože:
- MINULÝ ČAS PROSTÝ (past simple, druhý tvar nepravidelných sloves nebo u pravidelných koncovka -ed) se používá, pokud je minulost definitivně UKONČENA - tj. ve větě se ti vyskytnou výrazy jako "yesterday", "two days ago", "in June" (když už není June), "when I was young" (a už nejsem young), "in 2011" a podobně. Čili na příkladu: "I bought my new car on Friday" (se předpokládá že není pátek - to by se řeklo "today" nebo "tonight") - tím se dostáváme ke druhé variantě což je:

- PRĚDPŘÍTOMNÝ ČAS PROSTÝ (present perfect, pomocné have +třetí tvar nepravidelných sloves nebo u pravidelných koncovka-ed) se používá, pokud minulost NEBYLA UKONČENÁ - tj. ve větě se vyskytují výrazy jako "today", "this week", "this year" nebo neurčitosti jako "recently", "just", "already" a "yet", nebo "ever" resp. "never" ve vztahu k vlastnímu životu (který pokud jsi mluvčí taktéž evidentně ještě nebyl ukončen). Čili na příkladu "I have bought my new car recently".

Takže nezáleží úplně na tom, jak moc vzdálená či blízká ta minulost je, záleží na tom jak je to řečeno v té větě.

- PŘEDPŘÍTOMNÝ PRUBĚHOVÝ (present perfect continuous) použiješ pokud platí výše uvedené pro předpřítomný plus navíc chceš/je třeba zdůraznit průběh děje víc, než jeho výsledek, obvykle se ve větě najde časové určení které právě vyjadřuje nějakou dobu trvání ("before", "for an hour", "every Saturday", "all day", "since 2 o´clock" nebo při otázce "how long have you been..."). Čili například "They have been watching the match for three hours".

- PŘEDMINULÝ ČAS (past perfect) použiješ, pokud jsou ve větě dva děje, a oba se odehrály v minulosti. Tak ten jakoby dějově starší musí být v předminulém a druhý bude v minulém prostém. Tedy v té větě kterou budeš doplňovat bys měla vidět ještě další sloveso v minulém čase. Protože v angličtině nelze v jedné větě "přepnout" z minulosti do přítomnosti, proto to mají takhle vyřešené. Klasický příklad se udává s tím, jak jsem zjistil vykradení domu - začíná se v minulém "When I got home" (když jsem přijel domů), "I found out" (zjistil jsem - pořád stejná dějová linie - přijel jsem a zjistil hned vzápětí, proto stále minulý čas), "that somebody had broken into the flat" (že se někdo vloupal do mého bytu - jenže ten někdo se tam vloupal předtím než já jsem přišel a zjistil to, proto je tato informace podána jako dějově starší, tudíž v předminulém čase).