Re: 8-letá dce skoro nejí

mám o něco mladší, podobnou nežravku (bude jí za měsíc sedm, má 19kg). Myslím si, že problém je v tom, že ona NEMÁ pocit hladu. Co by mě znepokojovalo u vás, jsou ty kruhy pod očima. Co na to dr.? Nemá nějaké jiné problémy? Průjmy nebo něco takového? Jestli to taky není nějaká metabolická porucha, alergie, nesnášenlivost něčeho (takže je jí z jídla nedobře a proto se mu vyhýbá?).
Moje dcera je takový hubeňour od malička, ale jinak pediatra mi vždycky říká, že je holka naprosto zdravá (má kulaté tvářičky, hezkou barvu, je čilá, hravá, přiměřeně aktivní).

Můžeš zkusit několik věcí. U nás jsme jednou na pár týdnů (3 - 4) vysadili veškeré sladké - prostě ani marmelády atd. Dcera totiž snědla sladkou věc (třeba cereální tyčku), tou se zaplácla a pak už půl dne nejedla - je posedlá po sladkém, ale pak se jí kvůli sladkému nepodaří sníst ty ostatní věci.

Snaž se balit menší svačinky, které se dají uzobávat. Plátek sýra, půlka vajíčka na tvrdo, půlka rohlíku, rozkrájené jablko, maličký miminčí jogurt, přesnídávka atd. - dcera když vidí velkou porci, tak do toho ani neďoubne, ty menší věci jsou pro ní přijatelnější.

Zkuste rybí tuk - jednak dětem neuškodí (je důležitý pro vývoj mozku), měl by podporovat apetit - a prostě je to zase aspoň trochu TUKU.

Určitě nabízet menší porce častěji - u mojí dcery mi přijde, že když vynechá jídlo, tak jí o to méně příště - prostě se jí smrskne žaludek a pak už toho do sebe nenasouká ani to minimum.

Asi má obecně malý žaludek, musí jíst pomalu - a když jsem (asi dvakrát) do ní nasoukala víc než chtěla (pod hrozbama atd.), tak se mi pozvracela.

U vás nereálné, ale u nás pomohlo, že dcera chodí školní obědy jíst do kanceláře. Napřed tam chodila "za trest" (domluvila jsem to se školou, když jsem zjistila, že měla v osm ráno snídani, pak snědla osminku jablka - a to bylo vše až do tří odpoledne), ale pak jsem zjistila, že tam chodí i když nemusí. Ona totiž není schopná se najíst s 300 dalšíma dětma v jídelně - ona si bude povídat, smát se, blbnout - a sama říká, že v jídelně je moc hluk, že si raději dojde sednout k sekretářce a sní si oběd v klidu.

Držím palce, ono je to o nervy - a fakt je to trošku víc o plánování jídel (nejvíc "miluju" rady typu "tak jí nech vyhladovět, však ona si řekne" - neřekne, viz výše) a hlídání - jednak aby měla čas a prostor se najíst, ale i o hlídání jídelníčku - tím, že jí tak málo, tak musím víc hlídat, aby měla vyvážený jídelníček a nezaplácala se hmumusama. Syn když si dá ve čtyři tatranku, tak v šest normálně povečeří, dcera když si dá ve čtyři tatranku, tak mi večeřet nebude vůbec... takže musím myslet na to, aby místo tatranky dostala jablko nebo jogurt nebo něco "rozumného" a tatranky jen kousíček - aby neměla "tatranku k večeři".