Re: Vztahy se sousedy - hluk dětí

Otázku, jak oslovit mladou ženu, jsem už pro sebe rozřešila. Kolegyně v práci, studentky ve škole i klientky na lekcích jógy oslovuji spolu s jejich jménem zásadně paní, pokud je evidentní, že jsou už plnoleté. Je to jednak výraz respektu, jednak přesvědčení, že mi nepřísluší zkoumat jejich rodinný stav. S takovým přístupem jsem však v menšině.

Oslovit mladou ženu slečno má přitom málokdy neutrální význam. Může jít o poklonu nebo až poklonkování, které používají například prodavači v obchodě, aby zdůraznili, že dotyčná vypadá mladě. Někde jde naopak o odkaz na nezralost nebo neschopnost řešit nějaký problém, což je tím urážlivější, čím je oslovená žena starší. A občas se jedná o způsob, jak se nezabývat rodinným stavem dotyčné, ovšem s jistou blazeovanou nadřazeností, například z pozice učitele nebo vedoucího. Pokusy některých studentů kombinovat oslovení slečno spolu s titulem své učitelky pak působí až komicky.

Podíváme-li se do pravidel etikety, ještě za Gutha-Jarkovského vdavky měnily sociální status ženy. Pamatuji si, jak nám jeden stařičký profesor na hodině společenského chování tvrdil, že paní doktorová je vždy více než slečna doktorka. Naštěstí se tento způsob přežil a dnes náleží oslovení paní každé ženě, která je vdaná, má děti nebo absolvovala vysokou školu. Soudobý guru společenských zásad Ladislav Špaček doporučuje oslovovat každou ženu, jak si sama přeje; není-li to však zřejmé, pak vždy paní.