Re: Vztahy se sousedy - hluk dětí

Oggi, asi tak.
Dětem se dost věnuju, vysvětluju, opakuju co ano a co ne. Stejně jsou ale mnohem hlasitější než stejně stará hodná neprůbojná holčička mé nejlepší kamarádky, která nikdy nekříčí a neběhá (ta holčička, ne kamarádka
Když sedíme a čteme knížku, jsou obě jako myška, ale pak také prostě potřebují "upustit páru" - třeba když přijde domů táta nebo přijede babička. A já tak nějak vnitřně preferuju předškoláka, který radostně skáče, lítá, metá kotrmelce atd po hale a volá táta, táta, hurá, než zamlklé stvoření, které by přišlo, se sklopeným zrakem řeklo, dobrý den tatínku, políbilo otci ruku a odešlo zpět do svého pokoje sednout si k telce nebo ke kompu.

Sousedi /manželský pár vysokého věku/ to - a spoustu dalších, mnohem horších, věcí - naštěstí chápou. Říkají, že aspoň vědí, co se u nás děje a když jsou děti na prázdninách - jako třeba teď, tak se ptají, kdy se vrátí, že je prý v domě hrozné ticho, jako v hrobě.