Re: Závislost na lásce - výzva ke sdílení

Monty, to já nemůžu posoudit. Ale pokud bych vnímala i já kriticky, tak vliv bude určitě menší a nebude zásadní. Já jsem ale svou podstatou naivka. Až s dětma se učím, že ne vše, co lidi říkají je pravda. Že lidi jednají vnitřně sobecky a subjektivně, a i když to zabalí do hezkých řečí, řeknou to jako svatou pravdu, tak to pravda. A můj největší objev dospělého života je, že většina lidí po pravdě netouží. Netouží ji znát a berou jako destruktora toho, kdo ji hledá a rozvrací jim jejich původní jistoty. Já pravdu miluju a jsem sebedestruktivní (z hlediska vytváření představ a iluzí o sobě o jiných). Paradox toho všeho je, že rozumově jsem tohle vždycky věděla (obecně), ale nikdy jsem podle toho nedokázala jednat a cítit (konkrétně tváří v tvář "energii" a slovům toho druhého, rodičů).