Hranice mezi právem na svůj životní styl a sobectvím

Dobré odpoledne.

Vím, že člověk nemá právo kohokoliv nutit, když sám nechce, byť by se jednalo o rodinu. Ale jak je to v případě, že některý člověk se odmítá léčit, jeho stav se rapidně zhoršuje, což má přímý a silný negativní vliv na jeho nejbližší rodinu. Jedná se o problémy finanční (dlouhodobá nemocenská), psychické (ignorace proseb a domluv a následná šílená bezmoc a deprese), časové a organizační (minimální podílení se na chodu domácnosti, nutná péče navíc atd) a další. Rodinu tento stav pomalu rozkládá. Podotýkám, že se jedná o nemoc léčitelnou. V případě neléčení jsou ale často komplikace obrovské a vedou až k invaliditě (k čemuž již v tomto případě zčásti došlo).
Má někdo právo v takovém případě požadovat po členu své rodiny, aby se léčil, navštěvoval lékaře - prostě svůj stav řešil dříve, než se stane plným invalidou?

Moc díky za názory a příp. zkušenosti. MN