Re: Víkendové manželství

měli jsme toto chvililinku, pár týdnů, manžel v neděli odfrčel, přijel v pátek... paradoxně jsem toho stíhala víc, protože mě do toho nikdo nekafral, nebyl naštvanej, když nebylo něco v tu chvíli "co to mělo být".. v pátek bylo naklizeno, napečeno, uvařeno a víkend jen pro rodinu.. nebýt tou dobou v odluce, asi by to bylo fajnové období jsem spolu dlouho a toto byl do té doby první čas, kdy jsme spolu nebyli, myslím, že to prospělo... na druhous tranu díky tomu vím, že jsem dost samostatná a když je doma, tak ěm to spíš brzdí, protože tak ěnjak očekávám, že pomůže... ale na trvalo bych to tak nechtěla, přece jen pár týdnů se tak žít dá... děti byly malé, syn to neregistroval vůbec, dcera po tatínkovi dost plakala, ale taky to zvládla, aspoň to měl manžel jednodušší, když viděl a hlavně slyšel, jak pláče, že jde tatínek pryč.... (tímto dceři děkuji )