Téměř dvouleté dítě a náhlé odmítání jídla

Máme téměř dvouleté dítko, které vždy krásně jedlo. Pravda, ovoci a zelenině nikdy moc nedalo (spíše nic, než nic moc), ale budiž. Jinak nikde problém.

Posledních asi 14 dní začíná dost bojkovat. Téměř všechno. Posledních pár dní to ovšem graduje naprosto.

Včera snědl na snídani jogurt, z obědu asi dvě lžičky, na svačinu brumíka a večer po přemlouvání trochu vaječiny a mlíko.

Dnes na snídani opět jen trochu jogurtu, svačit dopo odmítá úplně, z oběda (oblíbená čočka) snědl trochu, vyďobal trošku párku a konec. Už jsem z toho ale unavená a vedlo to akorát k tomu, že dostal na zadek ode mě, od manžela a bylo kolem plno řevu, až jsem to vzdala, šla brečet do ložnice a manžel dítě uložil.

Připadám si, že jsem selhala. Za ten řev, za to, že dostal na zadek, za to, že VŮBEC NEVÍM JAK TU SITUACI ŘEŠIT. Proč u porodu nedávají manutál na děti? :-/

Já prostě nevím jak to řešit. Děsím se toho, že z něj vyroste spratek nevychovanej, protože zapláče a bude po jeho. Dnes to dorazil ráno i manžel. Odplenkováváme a syn na nočníku dnes nechtěl sedět, vrtěl se, odbíhal, vstával.. Říkám - nenene, půjdeš až se vyčůráš.. Přišel manžel, vzal ho, dal mu plenu a prej ať ho netrápím. OK. Pak si zapláče u jídla a půjde spinkat, ať ho netrápím. Příště zapláče v obchodě a koupíme mu každou kravinu, aby se netrápil. Vždyť to není řešení všechno si vyřvat! Ale uznávám, že ani není řešení po něm ječet a dát mu za to jídlo na zadek. Já prostě nevím. Nevím. Nevím.