Re: Malá anketa: Proč dnes lidé vstupují do manželství?

Myslím, že jsme nad tím taky hloubavě nespekulovali. Naši měli hrůzu z toho, že se budu vdávat brzo, tak jsem jim ve 20ti (kdy jsem se seznámila s mým nynějším mužem a oni chtěli vědět jestli je to "vážné") slíbila, že nejdřív v 25 se vdám . Pak jsem s partnerem těch 5 let vydržela (i různá "protivenství" jako nemít kde bydlet, nemít peníze, být delší dobu vzdáleni kvůli práci atd), tak jsme si řekli že to asi znamená, že spolu nejspíš vydržíme a můžem se vzít. A asi jsem konzerva (i když se snažím namlouvat si že ne), protože jsem chtěla nejdřív manželství a pak děti. Ale je fakt, že k tomu partnerství a manželství jsem měla ten cit (nečetla jsem všechny definice které tu k tomu psala Monty, takže ne ten její cit ale můj normoš obyčejný cit) a trošinku toho pragmatismu (kde budem bydlet a co budem dělat), protože po těch 5 letech už člověk není jen na tom obláčku láááásky.
No ale pořízení dětí bylo už čistě pragmatické, tam mi ten cit nenaskočil předem (jako že chci být maminka), ale přišlo mi že za dané situace a konstelace (v práci, bydlení, věku a tak) je to dobré rozhodnutí. U druhého zrovna tak. Mám je ráda teď, ale nebylo to citové rozhodování že dítě chci, u svatby jo.