Re: Ukončení vztahu a další vztah

Já jsem samožitivelka, s dcerou jsem byla sama od té doby, co byla ještě na houbách, musela jsem se hodně otáčet, abych to zvládla, žádnýho rozumnýho dobrýho chlapa jsem 8 let nepotkala (aplikovala jsem metodu pokus-omyl, už se zdálo téměř do bezvědomí... z opatrnosti bez dceřiny účasti), teď před necelým rokem jsem potkala jednoho cvoka, který má samozřejmě svý mouchy, samozřejmě hlavní dvojka jsem já a dcera, on se k nám ale tak hezky vkrad a dcera ho nakonec tak hezky přijala... a tak hezky se on o nás stará a tak hezky mi šeptá hezký věci do ucha, a nosí sem tam kytičku urvanou někde z keře, a s dcerou vede polštářový bitvy, a lechtá ji na chodidlech až se chechtá a ječí na celej barák ... a je celkem zodpovědnej, pečlivej, empatickej, vtipnej, má svoje zásady, přes který vlak nejede..... no zkrátka, ač před čtyřicítkou, konečně si myslím "no to ten můj XYZ, ten by nikdy..." Samozřejmě ne tak, jako ve dvaceti... je v tom daleko víc pokory a rozumu. ... A věřím mu. Ale ejsem odevzdaná. Je to zkrátka jinej level, ale je to moc fajn. Lepší než za dob mladické nerozvážnosti.