Re: Jak někdy nezvládám kloubit rodinu a práci

víš co....já mám na tyto situace takovou možná zvláštní teorii.....
nejsem vůbec esotericky zaměřená, ale věřím tomu, že pokud ty někomu pomůžeš, uděláš dobrý skutek ( např. přispěješ na povodňové konto, dáš homelessákovi dvacku, aby ji propil, daruješ mamince v nouzi oblečení po synovi, pomůžeš kolegyni v práci s úkolem, který je nad její síly.) ...prostě nějaký dobrý skutek, tak se z něj ta pozitivní energie k tobě vrátí....ale v jiné formě, ne od toho, komu jsi pomohla, ale od někoho úplně jiného...... třeba např. od té maminky, co odvezla tvé dítě, od toho souseda, co jej pohlídal.....a takovéto dobré skutky, které se k tobě vracejí je potřeba přijímat, neodmítat je.... a poděkovat samozřejmě.
Já nejsem samoživitelka, ale "samovychovatelka" ano a někdy se opravdu musím spolehnout na pomoc lidí, kterým teoreticky do mě a mých dětí nic není. Ale ti lidé se objeví, pomohou, nic za to nechtějí. (např. jeden soused-kterého jsem vždy sotva pozdravila:typ-býčí šíje/zlatý řetěz/bojový pes na krátkém vodítku/tetování stejné majitel i pes/ mě jednou ráno, když jsem nenastartovala auto + důležitý mítink v práci (čekalo na mě 8 lidí/cizinců ), tak tento chlápek mě sám oslovil, jestli potřebuji pomoc-pak nacpal do svého vytuněného sporťáku autosedačku, mého syny a mě, odvezl nás do školky a mě pak i do práce cca 12 km. Zabil tím celé ráno, sám se musel omluvit v práci, ale já vše stihla a delegace nemusela čekat ani minutu. Prostě andělé mezi námi mohou někdy mít i sprosté tetování a kouřit startky......