Re: Jak někdy nezvládám kloubit rodinu a práci

Tím se netrap. Energie vzájemné pomoci se šíří mezi lidmi dál. Nepomůžeš třeba konkrétně tomu, kdo pomohl tobě, ale pošleš pomoc někomu jinému, kdo se zrovna ocitl v podobné nouzi.
Nedávno jsem v autobuse odchytla děvčátko, které sedlo na špatnou linku a najednou zjistilo, že jede jinam. Chudák holčina panikařila, chtěla vystoupit na nejbližší zastávce a vrátit se. Byla už nešťastná, že se ztratila a že už nestihne, co stihnout potřebovala. Zadržela jsem ji, řekla jí, ať jede s námi a ukázala jí, na které zastávce může přestoupit na jiný autobus, který ji do určené stanice doveze. Ji to pomohlo a já věřím, že když se něco stane i těm mým dvěma popletám, tak je někdo správně nasměruje.
Hned jsem ji tuhle situaci vysvětlila (jely se mnou). Starší jsem hned poučila, že kdyby náhodou nasedla na jiný, než školní autobus, tak musí dojet až na terminál a tam přestoupit na linku xy (to už umí). Starší je 7 a už taky jezdí do školy někdy sama. Bohužel, není jiného zbytí.